Že se nebojím, víte všichni !

Co jsem napsala

Masopust - česká tradice

Tradice masopustu opět ožívá, a to nejen v obcích, které jsou slavnostmi tohoto období vyhlášené. Nasytit se a pobavit před postním časem předjaří, to byl základní cíl masopustu, který trval od Tří králů do Popeleční středy. Tato tradice, jejíž počátky sahají až do středověku, se těšila oblibě u všech vrstev obyvatel, chudých i bohatých, na venkově i ve městech.

Velké masopustní reje začínají většinou zabijačkou, neobejdou se bez ovarů, jitrnic,tlačenky ani jelítek.Masopustní menu znamená kromě prasátka také víno, slivovice a sladkosti.Masopust bývá spojen ale i s charitativními akcemi, průvodem masek či lidovými scénkami.

Naše hospodyňky vždycky byly a jsou proslulé uměním vytvořit obyčejných surovin neobyčejné dobroty. A to platí i o masopustu. V tomto období se hodně vařily klasické české omáčky, - svíčková, křenová, rajská, koprová, houbová. Oblíbeným byl také takzvaný masopustní hrnec, tedy zabijačkový guláš , častým masopustním pokrmem jsou také škvarkové placky a preclíky. Ze sladkostí pak jsou tradičně podávány boží milosti, masopustní koblihy nebo kremrole.

V průvodu masek je nepostradatelný medvěd

Rozjásané období masopustu končí zpravidla maškarním průvodem. Dnes se v některých obcích přesouvají na víkend, aby se ho mohli účastnit i ti, kterým by to ve všedním dni neumožnily pracovní povinnosti. Správně se však masopustní průvod koná v úterý před popeleční středou.

Za doprovodu hudebníků chodí maškary dům od domu a provádějí různé rozpustilé kousky, aby pobavily vděčné diváky. V průvodu nesmí chybět medvěd. Je nejoblíbenější maskou a je symbolem plodnosti. Také bez kobyly a báby s nůší se tradiční masopustní veselice neobejde.

Vrcholem oslav bývá maškarní zábava. Dnes už se nedbá původního zvyku, kdy musely všechny nástroje utichnout, protože nastalo čtyřicetidenní období půstu.

Článek ze dne: 21.02.2012, celkem byl přečten 25x